neděle 22 dub 2018

helisaKolagen - odborný popis

Co bychom měli vědět

Kolagen je nejdůležitější bílkovinou nejen pro člověka, ale i pro všechny ostatní obratlovce. Představuje více než 30% bílkovin obsažených v organismu člověka. Z kolagenu je totiž vytvořena nejdůležitější tělesná tkáň, tkáň pojivová.

Každý z nás zajisté ví, jak důležitá je pro lidské tělo např. krev. Málokdo si však uvědomuje, že lidské tělo doslova plave v řece tvořené kolagenem. Je to např. buněčná tekutina, v níž jsou uloženy všechny tělesné tkáně. Základní stavební jednotkou kostí, zubů a vlasů je rovněž kolagen.

Jaký je největší lidský orgán? Na tuto problematickou otázku často následuje mylná odpověď. A přitom jde o naší pokožku. Lidská kůže nás nejen ochraňuje a zkrášluje, ale slouží také pro dýchání, vylučování toxinů a očistu těla. A kolagen? Ten tvoří až 70 % ze všech kožních bílkovin.

Kolagen nám však nebyl dán jednou provždy. V organismu dochází k jeho stálé výměně. Odumírá a zároveň je znovu vytvářen a opravován pomocí malých kolagenových "továren a opraven" - chondrocytů, keratinocytů a fibroblastů.

A jak to funguje? Tak například v zubech, oku či v pokožce dochází k procesům biosyntézy, které vedou k propojení alespoň 19-ti aminokyselin do cyklických sekvencí prokolagenu. Tyto sekvence peptidových řetězců pak utváří řetězce polypeptidové, obsahující až 1000 aminokyselin. V takovéto podobě pak opouštějí "továrnu" (např. fibroblastovou buňku) a už v mimobuněčném prostoru se propojují do spirály, nejčastěji do levotočivé šroubovice.
Tohle je základní složka vědění o biochemii bílkovin. Často pak můžete slyšet skeptické a pochybovačné názory na to, jak může kolagen rozetřený na povrchu pokožky vniknout do buněk uvnitř kůže. Především pak k buňkám přirozeně kolagen produkujícím, tedy k fibroblastům a keratinocytům.

Je to samozřejmě nedorozumění. Nikdo nechce, aby se rybí bílkovina složená z velkých částic po nanesení na pokožku protlačila až k buňkám, které kolagen u člověka přírodní cestou produkují. To jsme také nikdy netvrdili. Za prvé je to opravdu nemožné a za druhé, proč bychom o to měli usilovat?

Mechanismus "transdermálnosti" Přírodního kolagenu spočívá v úplně něčem jiném. Při pronikání pěti vrstvami lidské pokožky se spirála rybího kolagenu rozpadá (např. vlivem vysoké teploty lidského těla) na jednotlivé aminokyseliny. Ty jsou stejné, jaké potřebuje pro tvorbu kolagenu také lidský organismus (např. hydroxilyzin, glycin, prolin nebo hydroxiprolin).

Především ten poslední si zaslouží pozornost, protože poměrně snadno můžeme měřit jeho množství v krychlovém milimetru vědecky zkoumaného materiálu. Podobně je tomu v případě srovnávacích vzorků z mezibuněčné tkáně.

Mezibuněčná (výstelková) tkáň je gelovou síťkou bílkovin a cukrů, plnící zpevňující funkci ve všech třech vrstvách pokožky: ve škáře, přechodné vrstvě pod pokožkou a svrchní vrstvě pokožky (epidermis). Tato mezibuněčná tkáň je tvořena převážně z vody, kolagenu, elastinu, glykoproteinu a uhlovodanů. Její skladba a vzhled by nejvíce připomínal Přírodní kolagen Body, pokud bychom z něj odpařili asi 2/3 vody...

Zlepšení kondice kolagenu

Pokud usilujeme o zlepšení kondice kolagenu v naší pokožce, můžeme to zkusit pomocí správné výživy. Další možností je potírání pokožky krémy obsahujícími aktivní složky a vitamíny, ale pokud nanášíme Přírodní kolagen, pak jej dodáváme právě do mezibuněčné (výstelkové) tkáně!

Právě v ní se tvoří proteinová síťka, jejíž hustota rozhoduje o pružnosti, pevnosti a stupni vrásčitosti pokožky. Do mezibuněčné tkáně "továrny" na kolagen (fibroblasty, chondrocyty a keratinocyty) uvolňují polypeptidové řetězce aminokyselin. Teprve tam, za spolupůsobení aktivačních látek, jakou je kyselina askorbová (vitamín C) aminokyselinové sekvence se spiralizují do šroubovic. Víme také, že to dokážou dělat mnohem rychleji, pokud zásobujeme mezibuněčnou tkáň peptidovým deštěm z rozpadajících se spirál rybího kolagenu (při putování těsnými vrstvami pokožky).

A právě tak vypadá v jazykově zjednodušené podobě proces transdermálnosti Přírodního kolagenu.

Důkaz transdermality

Proces transdermálnosti dnes můžeme potvrdit pomocí přímých důkazů pěti různými způsoby:

  • Pomocí tkáňové biopsie, porovnáním množství hydroxiprolinu ve tkáních před a po aplikaci bílkovinného hydrátu na pokožku.
  • Výzkumem za pomoci radioizotopového kontrastu a sledování jeho následné pouti do hloubky lidského organismu.
  • Pozorováním snížené aktivity lymfocytů T pod vlivem kolagenu v umělých laboratorních podmínkách. Metodou immunafluorescentního označení.
  • Konečně hustoměrem (densitometrem) naměřené hodnoty procentového podílu peptidů, které utvářejí tzv. řetězce alfa.

vznik kolagenuNevíme přesně, proč stimulace tkáně pomocí aminokyselin z rybího kolagenového hydrátu aktivuje funkci fibroblastů a keratinocytů. Tyto otázky mohou být zodpovězeny pouze za pomoci výzkumů na nejvyšší úrovni. Je málo pravděpodobné, že se tato vědecká bádání podaří zrealizovat.

Každopádně časté snahy o zpochybnění hodnot přírodního kolagenu z vědeckých pozic bývají převážně "střelbou mimo terč."

Žádný z kritiků kolagenu totiž nevypovídá na základě opravdového vědeckého výzkumu, protože ve skutečnosti dodnes takový důkladný výzkum ještě neproběhl. Kolagenová bílkovina je stále slabě poznanou oblastí bioorganiky a velmi rychle učí pokoře všechny, kteří si dovolí tvrdit, že o ní hodně vědí. Dodnes například nebyly přesně popsány všechny druhy a poddruhy kolagenu.
HelisaTrojitá šroubovice kolagenu je svým vzhledem velmi podobná šroubovici DNA u člověka a zdá se, že je ještě záhadnější. DNA je však uzavřena uvnitř buněk, zatímco kolagenová šroubovice se vyskytuje mimo ně. Můžete se tedy příště doslechnout následující věty: "kolagen, jakožto složitá bílkovina, nemůže pronikat přes lidskou pokožku", "není možné, aby se kolagen dostal do nitra kožních buněk" apod. Opravdu, logicky tomu tak je. Vězte ovšem, že takto formulované věty jsou od věci. Je to polemika na témata, o která se nikdo nepře. Nemají nic společného s tezemi o kolagenu.

Přírodní kolagen neproniká a ani nemusí pronikat přes pokožku. Zcela vystačí, když k podpoře vlastní produkce pro lidské tělo potřebného kolagenu dodá potřebné řetězce aminokyselin. Hydroxilyzin a hydroxiprolin zůstávají v pokožce jako následek rozpadu spirály rybí bílkoviny, když se prodírala přes těsnou strukturu epidermy. Ty pak také obohacují mezibuněčnou pojivovou tkáň ve svrchní i spodní vrstvě kůže.

Při tomto procesu se relativně málo mění v samotných buňkách. Snad jen mimo tvorbu peptidů, které jsou však následně z buněk vytěsňovány. Teprve v mezibuněčné tkáni vzniká ve fibroblastech prokolagen, který syntézuje do šroubovic. Do buněčných jader tedy kolagen vůbec vnikat nemusí.

Na pokožku aplikovaný rybí kolagen nesrůstá zázračným způsobem s našimi kolagenovými vlákny, neproniká přes pokožku ani se nevsakuje do nitra fibroblastů, Nikdo to také netvrdil. Dokáže však obohatit mezibuněčnou tkáň ve všech vrstvách pokožky o cenné aminokyseliny, což vyvolává ještě současnou medicínou nepopsaný mechanismus posílení aktivity fibroblastů, jinak řečeno extraprodukci vlastního tělesného kolagenu.

Kosmetologové a dermatologové, kteří zpochybňovali působení Přírodního kolagenu, se opírali o literaturu, ze které se sami učili, tedy vesměs napsanou již ve 20. století. Psalo se například o tom, že kolagen je nerozpustný ve vodě (do konce 60-tých let), což samozřejmě není pravda. Do konce 80-tých let vědci tvrdili, že spirálová struktura je možná pouze u živých organismů, což také není pravda. V 90-tých letech pak, že je molekulárně příliš velký, než aby byl schopen proniknout epidermou (což také již není aktuální).

Pouhým imunologickým výzkumem lze dokázat, jak vznikají a následně migrují kolagenové částečky v mezibuněčné tkáni svrchní vrstvy pokožky. Tam se za pomoci enzymů spojují v početné aminokyselinové spirální peptidové šroubovice, tvořené v keratinocytech.

Tohle všechno se odehrává ještě ve svrchní vrstvě pokožky, která je podle názoru moderní kosmetologie příliš hustá na to, aby se přes ni přemísťovaly poměrně velké částice bílkovin.

Kolagen tvořený v keratinocytech (tedy ve svrchní vrstvě pokožky) se dokáže přemísťovat zcela svobodně mezibuněčnou tkání. Stejně tak se děje v mezibuněčné tkáni ve spodních vrstvách kůže.

Kolagenový hydrát (nikoliv hydrolyzát) z rybích kůží (Přírodní kolagen) v podobě propojených spirál o průměru 1,4 nm se snadno do mezibuněčné tkáně dostane. Jeho průchod epidermou a pronikání do hlubších vrstev kůže je již dnes nesporný. Není k tomu potřeba dalších klinických výzkumů. Teze o absolutní nepropustnosti svrchní vrstvy pokožky pro peptidové hydráty je dnes minulostí.

Přesto jsou dodnes mnohým lékařům a kosmetologům tyto nové poznatky o existenci mezibuněčné tkáně zcela cizí, stejně jako vnímání skutečnosti, že je přítomna ve všech vrstvách pokožky. Častěji se s ní v literatuře setkáváme pod působivým názvem extracellular matrix - zkráceně ECM.

Podobně je tomu s otázkou akceptace a porozumění empirickým výsledkům takových objevů, jako zachování šroubovicové struktury kolagenu, který byl přenesen ze svého přirozeného prostředí - tedy z organismu živého obratlovce či ryby - u nichž vzniká při metabolických procesech.

Stejně je tomu s otázkou, do jaké míry a proč vůbec mluvíme o živé - biologicky aktivní bílkovině.

Je to velká škoda, protože nevědomost a neporozumění pak ve výsledku podporují tzv. "peklíčko", ve kterém se vždy najde kotel s nekvalitními výrobky, do něhož následně bývá vtahováno i to kvalitní a dobré.

Czech English German Russian Ukrainian

Práce kolagenu

Koupíte v e-shopu

021a_invita-300x255-res.jpg
Kurzy měnUbytování Dvůr Králové nad Labem.